Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Prohlubování demokracie na lokální úrovni / Občanská participace v Utrechtu
Blahetová, Kristýna ; Skovajsa, Marek (vedoucí práce) ; Benyovszky, Selma (oponent)
Tato práce se zaměřuje na téma aktivního občanství v demokratických společnostech. Důraz je položen na objasnění role občana jakožto aktivního účastníka veřejně-politického procesu na lokální úrovni. Tato problematika je zasazena do kontextu teorie demokracie, v rámci které je naplňována legitimita výkonu moci prostřednictvím participace občanů. Empirická část je věnována výzkumu občanské participace v nizozemském městě Utrecht, ve kterém byl zjišťován způsob spolupráce mezi občany a představiteli veřejné správy v procesu tvorby veřejné politiky. Cílem této diplomové práce je zhodnotit podobu a přínos občanské participace ve městě Utrecht. Klíčová slova demokracie, demokracie na lokální úrovni, participativní demokracie, občan, participace, spolurozhodování, spolupráce, vztah mezi občanem a politikem, úroveň participace
Prohlubování demokracie na lokální úrovni / Občanská participace v Utrechtu
Blahetová, Kristýna ; Skovajsa, Marek (vedoucí práce) ; Benyovszky, Selma (oponent)
Tato práce se zaměřuje na téma aktivního občanství v demokratických společnostech. Důraz je položen na objasnění role občana jakožto aktivního účastníka veřejně-politického procesu na lokální úrovni. Tato problematika je zasazena do kontextu teorie demokracie, v rámci které je naplňována legitimita výkonu moci prostřednictvím participace občanů. Empirická část je věnována výzkumu občanské participace v nizozemském městě Utrecht, ve kterém byl zjišťován způsob spolupráce mezi občany a představiteli veřejné správy v procesu tvorby veřejné politiky. Cílem této diplomové práce je zhodnotit podobu a přínos občanské participace ve městě Utrecht. Klíčová slova demokracie, demokracie na lokální úrovni, participativní demokracie, občan, participace, spolurozhodování, spolupráce, vztah mezi občanem a politikem, úroveň participace
Informovanost pacienta a spolurozhodování v průběhu hospitlizace na interním oddělení
REICHERTOVÁ, Stanislava
Tato diplomová práce se zabývala problematikou informovanosti pacienta a jeho možnosti spolurozhodování při hospitalizaci na interním oddělení. Stanoveny byly tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, úroveň informovanosti pacienta v průběhu hospitalizace o plánu péče. Z výsledku šetření je patrné, že pacienti pociťují nedostatek pro ně srozumitelných informací o plánu péče. Druhým cílem bylo zjistit, zda má pacient možnost spolurozhodování o poskytované péči v průběhu hospitalizace. Zde při porovnání výsledků z jednotlivých šetření došlo k rozporu mezi názory pacientů a zdravotníků. Pacienti se domnívají, že možnost spolurozhodování je jim dána, naproti tomu zdravotníci si myslí, že možnost spolurozhodování pacienta je omezena. Třetím cílem bylo zjistit, s jakými dotazy od pacientů v souvislosti s průběhem hospitalizace se sestry nejčastěji setkávají. Z výsledků šetření vyplynulo, že nejčastější dotazy pacientů jsou na délku hospitalizace. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí teoretické a empirické. Teoretická část popisuje problematiku průběhu hospitalizace pacienta od jeho příjmu až po propuštění. Výzkumná část práce byla realizována kombinací kvantitativního a kvalitativního šetření. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byla zvolena metoda dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Výzkumný soubor tvořilo 15 pacientů hospitalizovaných na interním oddělení. Byly stanoveny tři výzkumné otázky. 1. Jaké existují překážky, aby podané informace v průběhu hospitalizace pacientovi, byly srozumitelné? Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že nejčastější překážkou srozumitelnosti je velké množství podaných informací a časté používání odborné terminologie. 2. Jaké existují překážky tomu, aby byl pacient aktivním účastníkem při předávání informací? Z výsledku šetření překvapivě vyplynulo, že se nejedná o nepochopení či nedostatek empatie ze strany zdravotníka nebo nezájem ze strany pacienta. Hlavní překážkou toho, aby pacient mohl být aktivním účastníkem při předávání informací je nedostatek času zdravotníka na pacienty. 3. Saturuje úroveň informovanosti pacienta jeho potřebu jistoty a bezpečí? Šetřením bylo zjištěno, že úrovní informovanosti pacienta je saturována potřeba jistoty a bezpečí. K získání dat pro zvolenou problematiku kvantitativního výzkumu byla použita metoda dotazování prostřednictvím techniky dotazníku. Dotazník obsahoval 17 otázek, 14 otázek uzavřených, 2 otázky polootevřené a 1 otázku otevřenou, která umožňovala vyjádření vlastního názoru. Osloveni byli respondenti z řad studentů oboru zdravotnický asistent, všeobecná sestra a zdravotnický záchranář, dále potom sestry pracující, jak v ambulantním, tak lůžkovém sektoru, sestry manažerky a vyučující odborné praxe. Pro kvantitativní výzkum byly stanoveny dvě hypotézy: 1. Četnost dotazů od pacientů je ve stejné míře jako dotazy na zdravotní stav. Z výzkumného šetření vyplynulo, že četnost dotazů na délku hospitalizace je v daleko větší míře než dotazy na zdravotní stav. První hypotéza byla vyvrácena. 2. V průběhu podávání informací pacientovi, považují sestry za samozřejmé začlenit také názory vyjadřující potřeby pacienta. Šetřením bylo zjištěno, že sestry považují za samozřejmé v průběhu hospitalizace začlenit také názory pacienta vyjadřující jeho potřeby. Druhá hypotéza byla potvrzena. Výsledky našich zjištění získané touto diplomovou prací budou použity jako podklad pro tvorbu informačního materiálu pro pacienty. Dále se domníváme, že by bylo vhodné, aby se s výsledky seznámily sestry pracující na interních odděleních. Výsledky práce by mohly být také zajímavé a přínosné pro studenty středních, vyšších i vysokých škol připravující se na povolání nelékařských zdravotnických pracovníků.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.